Povídková knížka plná humoru, satiry a nadsázky přináší neotřelý pohled do života jedné obyčejné rodiny před i po roce 1989.
Všem, kteří na dobu konce nekonečného budování socialismu vzpomínají se slzou v oku,
doporučuji raději nečíst, nebo četbu doplnit vhodnou relaxační hudbou. Jako ideální se
nabízí Internacionála, popřípadě některý z angažovaných hitů padesátých let – Píseň
kombajnisty, My letci máme ptáky z ocele a podobné budovatelské skvosty.
Věnováno rodinným příslušníkům, kteří mně až na jedinou výjimku pouze vynadali a mé
dceři Johance, od které jsem si bez dovolení zapůjčil první osobu jednotného čísla.
Jiří Bareš